Reflexní masáž, ve srovnání s masáží klasickou, působí především na úrovni nervové. Vychází ze znalosti jednotlivých orgánů a tkání a jejich nervového vzájemného zásobení.

Změny ve vnitřních orgánech tak mohou vyvolat změny na povrchu těla, ve svalech či jiných vnitřních orgánech a naopak. Tyto změny zprostředkovává především tzv. vegetativní nervový systém.

Při masáži dochází k odstranění všech vzniklých reflexně změn ve tkáních, které lze ošetřit z povrchu těla a zasáhnout tak do reflexního oblouku, který patologii vyvolává.

Metoda se využívá především u funkčních, degenerativních a chronických revmatických onemocnění páteře a kloubů, u poúrazových stavů, u poruch prokrvení a u funkčních onemocnění vnitřních orgánů.